|
JIHOČESKÁ
UNIVERZITA ČESKÉ BUDĚJOVICE KATEDRA CHEMIE |
|
|
Předmět: ANORGANICKÁ A ANALYTICKÁ CHEMIE |
|
|
Školní
rok: 2003/04 semestr: zimní |
Jméno
a příjmení Dušan Jícha David Chvosta Milan Harant |
|
Datum
cvičení: 20.11.03 |
Ročník
a směr: I. Všeobecné zemědělství skupina:3 |
|
Protokol
odevzdán: |
Hodnocení: |
Téma: Gravimetrie
Úkol:
1)
Stanovit
množství železa metodou amoniakální
Princip:
-
soli
železité se srážejí amoniakem jako hydroxid železitý, který se žíháním převede
na Fe2O3. Fe2O3 – ten se zváží a na
základě atomových hmotností se vypočítá obsah Fe ve vzorku.
-
vzhledem
k tomu, že se soli železité srážejí s amoniakem neúplně je třeba je
napřed oxidovat kyselinou dusičnou.
-
kádinka
400ml, pipeta 5ml, hodinové sklíčko, střička, skleněná tyčinka, filtrační
nálevka, filtrační papír, porcelánový kelímek, plynový kahan, analytická váha.
Chemikálie:
-
vzorek,
koncentrovaná kyselina dusičná (HNO3),
chlorid amonný (NH4Cl) destilovaná
voda, hydroxid amonný zředěný 1:1, 2%ní Dusičnan amonný (NH4NO3),
Postup
práce:
1)
Do
kádinky o objemu 400ml. se odpipetuje 50ml
vzorku.
2)
K roztoku
se přidá 5ml kyseliny dusičné (HNO3)
a 0,5g pevného chloridu amonného.
3)
Kádinku
přikryjeme hodinovým sklíčkem a povaříme asi 3 minuty.
4)
Sejmeme
sklíčko a opatrně spláchneme střičkou na něm zkondenzovaný roztok do kádinky.
5)
Do
horkého roztoku asi 80°C po skleněné tyčince
pomalu a za stálého míchání přidáváme
zředěný hydroxid amonný až do chvíle, kdy je z roztoku slabě cítit
vznikne-li nám sraženina rezavé barvy, můžeme pokračovat, v opačném
případě vznikne-li sraženina jiné barvy (černé, černozelené) – to znamená, že
došlo ke slabé oxidaci Fe, přidáme do roztoku tolik kyseliny dusičné, dokud se
sraženina nerozpustí a zase zahříváme, opět přidáváme zředěný hydroxid amonný
až do chvíle, kdy je z roztoku slabě cítit – dokud se nevytvoří rezavá
sraženina.
6)
Vyloučená
sraženina s zahřívá 5 – 10 minut nad malým plamenem.
7)
Sraženina
se filtruje za horka filtruje kvantitativním filtračním papírem tak dlouho až
se netvoří bílá sraženina.
8)
Filtrační
papír se sraženinou vložíme do předem vyžíhaného a zváženého porcelánového kelímku.
9)
Nad
mírným plamenem vysušíme, když je papír suchý žíháme opatrně v nesvítivém
plameni - filtrační papír nesmí hořet.
10)
Vyžíhaný kelímek i s obsahem vložíme do
exsikátoru, necháme vychladnout a zvážíme. (Obsahem kelímku by měl být Fe2O3)
11)
Na základě atomových hmotností spočítáme
obsah Fe v navážce. Pak přepočítáme tuto hodnotu na množství Fe obsažené
v g*l-1 roztoku.
Hodnoty
zjištěné během analýzy.
|
Číslo vzorku |
Hmotnost prázdného kelímku
(g) |
Hmotnost kelímku po žíhání
s obsahem Fe2O3 (g) |
Hmotnost vyžíhaného
filtrátu Fe2O3 (g) |
Obsah Fe (g*-50ml) |
Obsah Fe (g*l-1) |
Průběh analýzy |
|
I. |
36,2714 |
36,3768 |
0,1054 |
*0,0737 |
**1,474 |
normální průběh bez
problémů |
|
II. |
36,5280 |
36,5713 |
0,3133 |
*0,2191 |
**4,382 |
normální průběh bez
problémů |
|
III. |
36,8802 |
36,9357 |
0,0555 |
*0,0388 |
**0,776 |
došlo ke značným ztrátám
vlivem prasknutí kelímku při žíhání |
*Pomocí
w(Fe) v Fe2O3 spočítáme obsah Fe v navážce
** množství Fe v 50 ml vynásobíme 20x a získáme tak obsah
Fe (g*l-1)
Závěr: Závěrem lze podotknout, že
při stanovování železa amoniakální metodou může dojít ke značným ztrátám již
při úvodních manipulacích. Zejména při filtraci, kdy se nám nemusí podařit
veškerou sraženinu převést na filtrační papír, nebo při žíhání může filtrační
papír shořet a tím se znehodnotí celá analýza. Výsledkům analýzy odpovídá předcházející tabulka – viz červeně
vyplněný sloupec.