Pravidla pro derivování:
k-násobek
součet a rozdíl
součin dvou
součin tří
podíl
, pokud je libovolné x Î I je g(x)
0
složení dvou funkcí
složení tří funkcí
Derivace základních elementárních funkcí:
![]()
Aplikace derivací: Spojitost: jestliže existuje f´(a) je f spojitá v bodě a; jestliže existuje f´(x) pro každé x
(a,b), je f spojitá na intervalu (a,b). Rovnice tečny funkce f v bodě a :
; Diferenciál funkce f v bodě a:
při aplikaci diferenciálu v bodě a na odhad funkční hodnoty v blízkém bodě
nahradíme dx hodnotou přírůstku h. Monotonie: jestliže je f´(a) >0 ,je f rostoucí a bodě a , a naopak. Konvexnost – konkávnost:
je li hodnota druhé derivace v daném bodě větší než nula je funkce na tomto místě konvexní, je li hodnota druhé derivace menší než nula je funkce v tomto bodě konkávní. Lokální extrémy a inflexní body funkce y=f(x): stacionární bod funkce f(x) je takový bod, pro který a , pro která hodnota první derivace f´(a)=0. – první derivaci položíme rovnou nule a vyřešíme rovnici – vyjdou nám stacionární body, pro které dosadíme do druhé derivace a vypočteme tak lokální maximum a minimum. Inflexní bod:je takový bod, který má ve druhé derivaci hodnotu pro a nula a třetí derivace je nenulová.
Neurčitý integrál: je to něco jako antiderivace;
Malá tabulka neurčitých integrálů:
mt1.
mt2.
mt3.
1)
mt4.
mt5.
mt6.
mt7.
Určitý integrál:
- spočítáme neurčítý integrál a pak dosadíme meze a vypočteme dále určitý integrál.,
=primitivní funkce k
derivace primitivní funkce.
Objem tělesa vzniklého rotací grafu fce. okolo osy X:
Obsah plochy vymezené grafem f(x), g(x):
Střední průměrná hodnota