4. Funkce
a) Zápis
Vzhledem k tomu, že budeme také vykreslovat grafy funkcí, tak jsem pro ukázku práce s programem jsem zvolill následující funce:
>y1:=2*x^3-9:
y2:=1/(2*x^3-9):
y3:=2*x+9:
y4:=-2*x+9:
pakliže místo dvojteček ukončíte příkazy středníkem tak se vám na výstupu modře zbarveným písmem ukáže něco takového:
>y1:=2*x^3-9;
y2:=1/(2*x^3-9);
y3:=2*x+9;
y4:=-2*x+9;
![]()

![]()
b) Vykreslování grafů: 2D, 3D
Když teda máme zvolené nejaké ty funkce tak si předvedeme jak vykouzlit v Maple během sekundy grafík ať již dvourozměrný, nebo trojrozměrný.
Co potřebujeme vědět:
1. zápis funkce.
2. interval
hodnot, které budou v grafu znázorněny.
2D grafík:
z předchozí části máme funkce y1,y2,y3,y4 pro grafík jsem si vybral hezkou exponenciální funkci y1, a interval <0;2Π>
syntaxe příkazu pro dvourozměrný graf:
plot(<názevfunkce>,<interval x=od..do>);
>>>>>>>>>Mezní hodnoty intervalu jsou oddělené dvěma(mi) tečkama(mi)
>>>>>>>>> takhle nějak vypadá 2Dgraf této exponenciální funkce
>plot(y1,x=0..2Pi); ![]() |
>>>>příkaz "plot" má mnoho možností rozšíření, jednou z možností je zakreslit více funkcí do jednoho grafu.
Jako třeba takhle:
>plot(
|
3D grafík:
trojrozměrný graf se dá vykreslit třeba pro funkci o dvou proměnných. Třeba takováhle fukcička by mohla mít docela zajímavý graf.
tg(x*y*40); x = y = <-1,1>
Co myslíte?
Mimochodem syntaxe příkazu bude podobná předchozímu příkladu, akorát budou uveden navíc interval druhé proměnné:
plot3d(<funkce>,<prvni interval>,<druhy interval>) ;
>>>>>>>>všechny parametry příkazu "plot3d" jsou povinné!
Docela super je, že 3D grafem se dá otáčet myší na všechny možný strany. Zde uvádím tedy jeden z mnoha možných pohledů na graf této funkce.
>plot3d(tan(x*y*40),x=-1..1,y=-1..1);![]() |
c) Derivace.
derivace se páchají také docela jednoduše syntaxe je následující:
Potřebujeme vědět:
1. Funkci kterou budeme derivovat.
2.
Proměnnou podle které chcete funkci derivovat, v případě, že funkce má více proměnných.
3. Kolikátou derivaci vlastně chcete?
Syntaxe:
diff(<funkce>,<proměnná>);
abych mohl ukázat více možností tohoto příkazu zadám si nějakou funkci co má ve tvaru vyšší exponenty, třeba:
>F:=(x^11)+(5*x^8)-(15*x^4);
abych nezdržoval, tak rovnou ukážu jak na to:
>F:=(x^11)+(5*x^8)-(15*x^4);
prvni:=diff(F,x);
druha:=diff(F,x$2);
treti:=diff(F,x$3);
ctvrta:=diff(F,x$4);
![]()
![]()
![]()
![]()
![]()
>>>>>>>>ten trojznak "x$2" znamená, že chcete druhou derivaci atd...
d) Integrál.
Integrál můžete počítat buď neurčitý, nebo určitý pro mezní hodnoty příkazem:
pro neurčítý integrál:
>int(<funkce>,<proměnná>);
pro určitý integrál:
>int(<funkce>,<meze>);
příklad ze života by vypadal třeba takto:
> F:=(x^11)+(5*x^8)-(15*x^4);
neurcity:=int(F,x);
urcity:=int(F,x=-Pi..Pi);
![]()
e) Diferenciální rovnice.
Diferenciální rovnice jsou v Maple hračkou, ale pozor! Maple jako každý jiný matematický program vypočítá správný vysledek pouze když dostane správné zadání.
Řešení můžeme dělat dvojí: obecné a partikulární s podmínkou.
rovnice se řeší příkazem "dsolve", který má následující syntax:
obecné řešení:
>dsolve(<diferenciální rovnice>);
partikulární řešení s podmínku:
>dsolve({<diferenciální rovnice>,<podmínka>,<případně druhá podmínka> },y(x));
Tak teda něco na ukázku:
>diff_rovnice := diff(y(x),x)-y(x)^2=y(x);
obecne_reseni:=dsolve(diff_rovnice);
podminka:=y(1)=8;
parti_reseni:=dsolve({diff_rovnice,podminka},y(x));
![]()
![]()